Truhlice

Živé organismy

BIOLOGIE=nauka, která sleduje živé organismy

ŽIVÉ ORGANISMY se od sebe liší například tvarem, barvou, velikostí způsobem života atd.

ZNAKY ŽIVÝCH ORGANISMÚ – metabolismus=je přeměna látek a energie v těle (dýchání, trávení, vylučování)

                                                            dráždivost=je vnímání změn v okolí a reakce na ně

                                                            pohyb=a)z místa na místo

                                                                       b)na místě

                                                            rozmnožování=a)pohlavní

                                                                                  b)nepohlavní

Podmínky života

Živé organismy=a)bakterie

                        b)houby

                        c)rostliny

                        d)živočichové

podmínky života – a)voda

                            b)kyslík

                            c)živiny

                            d)optimální rozmezí teplot

Země je ve výhodné vzdálenosti od Slunce, proto je na ní kapalná voda. Život je podmíněn kapalné vodě.

Buňka

Transport látek přes membránu – a)pasivní (O2, CO2, H2O)

                                                  b)aktivní (cukr, sůl, bílkoviny)

Cytoplazma=rosolovitá hmota, připomíná vaječný bílek, rozpuštěné živiny (bílkoviny,sůl, cukr, minerály)

Jádro=řídí chod celé buňky, chromozomy jsou uloženy v DNA, DNA je „abeceda“ která říká, jak vytvořit látky, DNA dědičná genetická informace

Ribozomy=malé kulovité útvary, jsou volně v cytoplazmě, navázány na organely, výroba bílkovin, oválné organismy

Buněčná stěna=je nad cytoplazmatickou membránou, silná vrstva a hodně pevná, vyskytuje se u rostlinných buněk

Rozmnožování

Dělení buněk – a)mitóza

                       b)meióza

mitóza- vzniká buňka se stejnou genetickou informací, mateřská buňka a potom jsou 2 dceřiné buňky (kolny)

meióza – vzniká buňka s polovičním množstvím genetické informace

1)nepohlavní – výtrusy, šlehouny, kořeny, cibulemi=mitóza

2)pohlavní – pohlavní=meióza

Fotosyntéza

vyrábí organické látky z anorganických sloučenin

I)Autrotrofní

II)Heterotrofní

Chloroplasty=organela rostlinných buněk, skládá se ze dvou membrán, mají podobnou stavbu jako cytoplazmatická membrána, je zde chlorofyl

Chlorofyl – umožňuje fotosyntézu a k fotosyntéze jsou také potřebná pomocná fotosyntetická barviva (karoten)

Buněčné dýchání – nezbytné k životu buňky, opak fotosyntézy

Bakterie

Vyskytuje se téměř všude, heterotrofní i autotrofní způsob výživy, v nepříznivých podmínkách vytváří spory

Dělení bakterií: podle tvaru a)kulatého tvaru

                                          b)tyčinkovitého tvaru

!!!Bakterie nemají mitichondrie!!!

Escherichia coli – v tlustém střevě, může nám i ublížit, důležitá k trávení, výroba inzulinu

Bakterie mají bičíky, které jim slouží k pohybu

Rozmnožování: dělením, pohlavní rozmnožování

Význam bakterií: a)rozkládají látky

Řasy

Buněčná stěna – chrání buňku, udávají tvar, je to pevná silná stěna složená z několika vrstev propletených vláken buničiny (celulózy)

Vakuola – je to váček a uvnitř váčku je tekutina – buněčná šťáva – látky

Řasy dělíme na 1)Zelené

                       2)Hnědé

                       3)Červené

Zelené řasy – Jednoduché tělo tvořené stélkou

Jednobuněčné zelené řasy – Celé tělo je tvořeno pouze jedinou buňkou. Buňka zajišťuje všechny životní funkce. Rozmnožují se dělením.

Zelenivka – vznáší se ve vodě, rychle se rozmnožuje, často žije v těle vodních živočichů

Pláštěnka – jednobuněčný bičíkovec, dva bičíky zajišťují rychlý pohyb, způsobuje zelený zákal ve vodě

Koloniální zelené řasy – jednobuněčné řasy , které se při dělení nerozdělí zcela a tím vytváří kolonie a)shluky

                                                      b)řetízky

                                                      c)kulovité útvary

vejcovka – nejjednodušší kolonie, neuspořádaný shluk několika buněk ve slizovém obalu

řetízkovka – tělo složené ze čtyř buněk přisedlých vedle sebe a navzájem spojených, způsobuje zelený zákal ve stojatých vodách

váleč – vytváří kolonie až z několika set buněk dlouhé až 1 m, kolonie vytváří kulovité útvary, žije ve stojatých vodách, kde se kutálí po dně, jednotlivé buňky jsou propojené výběžky a vytváří jednovrstvou síť na povrchu slizové koule, rozmnožuje se nepohlavně – dělením a také pohlavně – vznikají pohlavní buňky, splynutím dvou buněk, vzniká nová kolonie

Mnohobuněčné zelené řasy – stélka je tvořena z více buněk, některé buňky mají zvláštní funkci, jednotlivé buňky nemohou žít samostatně, toto uspořádání umožňuje rozdělení funkcí v rostlině a lepší přizpůsobení organismu na měnící se podmínky

Rozdělení podle stélky: 1)vláknitá a)nerozvětvená

                                                   b)rozvětvená

                                    2)složitá

Vláknité řasy – tvoří dlouhé řetězce buněk=vlákna, buňky mají pevnou buněčnou stěnu, sousední buňky jsou odděleny jen slabými přihrádkami s četnými otvory

Vláknité nerozvětvené řasy

Čapkoblanka – zelené vatovité chuchvalce na ponořených větévkách v čistých vodách, roste vždy jen jedním směrem

Jařmatka – nevětvená vláknitá stélka obalena slizem, dva hvězdicovitě laločnaté chloroplasty, rostou v ČR v rybnících a loužích

Šroubatka – nevětvená vláknitá stélka obalená slizem, šroubovitě stočené páskovité chloroplasty, rostou v ČR v rybnících a loužích

Řasy se složitou stélkou – buňky se obvykle liší velikostí, tvarem a funkcí, některé se podobají suchozemským rostlinám, někdy lze rozlišit části připomínající stonek, listy a kořeny

Parožnatka – připomíná malou přesličku, lze rozlišit připomínající kořínky, stonek a větvičky, roste na dně čistých jezer a mírně tekoucích řek, rozmnožování nepohlavní – úlomky stélky nebo rozmnožovacími tělísky, pohlavně – poměrně složité

Porost locikový – mořská řasa, listovitě rozšířená kadeřavá stélka, připomíná list hlávkového salátu

Barevné řasy – žlutozelené, hnědé, modrozelené, zlatavé, červené, obsahují i jiná barviva než  chlorofyl a využívají tak i jiné světlo než zelené rostliny a mohou růst i na jiných místech, která jsou pro zelené rostliny nehostinná

Hnědé řasy – obsahují kromě chlorofylu hnědá barviva, mají hnědou, hnědozelenou nebo zlatavou barvu, hnědé řasy dělíme na rozsivky a chaluhy

Rozsivky – velmi běžné i v ČR, jednobuněčné, tělo chráněno schránkou, zvolna lezou po dně stojatých vod, žijí také v moři, schránky uhynulých rozsivek klesají na dno a vytvářejí křenitou horninu, hornina nalezena v ČR – důkaz o tom, že moře bylo i v ČR

Chaluhy – mořské řasy, složitá stélka často připomínající suchozemské rostliny, dorůstají ohromných rozměrů, často i několika desítek metrů, nejčastěji rostou na skaliskách a dně moří, využití – v přímořských státech v kuchyni (hlavně v Japonsku), v kosmetickém a potravinářském průmyslu, obsahují velmi malé množství zlata, vědci zkoumají jestli by  v budoucnosti dalo zlato z chaluh získávat, krmení zvířat

Červené řasy – ruduchy, převážně mořské řasy, od mikroskopických řas po velké řasy se složitou stélkou, rostou na pobřeží i na dně moří, využití – Čína, Japonsko (saláty), Japonsko (umělé pěstvání), potravinové doplňky, výroba agaru, proti střevním parazitům

Žabí sémě – sladkovodní červená řasa, žije v čistých potocích a jezerech, vytváří zelenomodré až červené vatovité chuchvalce

Agar – výtažek z mořských ruduch (asi z osmi druhů), látka schopná ve vodě bobtnat a tuhnout, využití – v potravinářském průmyslu (želatina), mikrobiologické pokusy – živé médium

Houby

a)jednobuněčné

b)mnohobuněčné

Kvasinky – malé jednobuněčné houby, oválný vejcovitý tvar a nacházejí se v pekařském droždí, přeměňují cukr na oxid uhličitý,

Stavba kvasinky – buněčná stěna obsahuje chitin

Zásobní látky: peptigolikan=glykogen a olej

Rozmnožování: pučením

Zástupci: a) kvasinka vinná – výroba vína, probíhá alkoholické kvašení

                b) kvasinka pivní – výroba piva, probíhá alkoholické kvašení

                c) cizopasníci – žijí na nebo v těle jiných organismů, způsobuje obvykle onemocnění kůže nebo pohlavních orgánů

Mnohobuněčné houby – většina hub je mnohobuněčná, tělo je tvořeno dlouhými houbovými vlákny, vlákna jsou složena z mnoha buněk oddělených přihrádkami (mikroskopické), vlákna se větví a splétají a vytváří podhoubí (viditelné okem), v dobrých podmínkách se z houbových vláken vytvářejí plodnice, na plodnicích vznikají malá rozmnožovací tělíska (výtrusy), výtrusy jsou velmi malé a lehké, proto se mohou přenášet i na vzdálenost několika tisíc kilometrů, jsou všudepřítomné

Plísně – jednoduché vláknité houby, jsou mikroskopické, viditelné jsou pouze drobné plodničky, výskyt – 1)v půdě – ve vlhkém a teplém prostředí, rozklad odumřelých organismů (tvorba humusu)

                                                      2)na potravinách – mohou vylučovat plísňové jedy (nebezpečné) 

Štětičkovec – obvykle vytváří šedozelené plodničky, některé druhy štětičkovce se využívají v lékařství a v potravinářském průmyslu, výroba antibiotik, výroba plísňových sýrů

Kropidlák=aspergillus – vytváří černé nebo žlutavé plodničky, je velmi nebezpečný, podhoubí vylučuje jedovaté látky, které mohou způsobovat rakovinu

Plíseň hlavičková – vytváří bílé nebo šedavé chomáčky (kožíšek), často se objevuje na starém chlebu

Chránění – udržujeme v suchu, udržujeme v chladu, nedáváme je do igelitových sáčků, protože jsou neprodyšné a sráží se na nich vlhkost

Cizopasné houby – žijí na jiných organismech, živí se organickými látkami z těla svého hostitele a poškozují ho, nazývají se cizopasníci nebo parazité, cizopasné houby

Dřevomorka domácí – neoblíbená dřevokazná houba, způsobuje hnilobu vlhkého dřeva, vytváří široké ploché plodnice s bíle plstnatým okrajem, ničí dřevěné stavby

Kloboukaté houby – stejně jako bezkloboukaté houby mají tělo tvořeno z houbových vláken, která vytváří podhoubí, v dobrých podmínkách vytváří plodnice, které známe z lesa nebo obchodu, jako „houby“, plodnice jsou obvykle složeny z několika částí

Třeň – dlouhá štíhlá „noha“, která nese klobouk

Klobouk – široký, velký, umístěný na třeni

Prsten – ne vždy je patrný, blanka na třeni, která je pozůstatkem obalů, které chránily klobouk v zemi

Lupeny – na spodní straně klobouku, nesou rouško

Rouško – vrstva vytvářející výtrusy

Výtrusy – výtrusy obvykle vyrůstají po čtyřech na krátkých stopkách, zralé výtrusy jsou roznášeny větrem, po dopadu na vlhké místo z nich vyklíčí houbové vlákno, které prorůstá půdou

Rozmnožování hub – houbové vlákno, které vyrostlo z výtrusu se potká s houbovým vláknem jiného jedince, jejich buňky se spojí a dále vytvářejí společné podhoubí, ze společného podhoubí vznikají nové plodnice, jde o zvláštní způsob pohlavního rozmnožování

Kloboukaté houby – a)kloboukaté houby - suchohřib, klouzek, křemenáč, hřib satan, hřib žlučník

                                b)houby s lupeny – muchomůrka růžová (červená, zelená), žampióny, bedly,lišky, holubinky

Václavka – roste na starých pařezech, má dlouhé černé podhoubí, které někdy prorůstá i do kořenů živých stromů a poškozuje je, strom postupně odumírá

Lišejníky – je to organismus, který je tvořen hustou sítí houbových vláken mezi nimiž žijí drobné řasy, oba organismy žijí v trvalém soužití=sybióze, oba organismy nejsou schopné žít samostatně, ŘASA+HOUBA=LIŠEJNÍK, funkce – a)řasa – fotosyntéza, vytváří organické látky, dává lišejníku zelenou barvu

                                                  b)houby – vlákny vsává vodu, poskytuje ji řase, vytváří jemnou kůru, zajišťuje neodpařování vody

Výhody symbiózy – mohou žít na nehostinných místech (suché oblasti, skály, střechy domů, lávová pole pod sopkami, polární oblasti)

Keříkovité – vytvářejí malé, často větvené „kmínky“, vyrůstají na kmenech, na zemi, pařezech nebo na větvích stromů, Pukléřka Islandská – roste na zemi ve světlých lesích, kmínky jsou tvořeny stočnými a pokroucenými plochými výběžky; Dutohlávka sobí – uzavřené duté kmínky, houbová složka některých dutohlávek vytváří výrazně zbarvené plodnice

Provazčité lišejníky – mají dlouhé husté stélky visící dolů z větví a kůry stromů, provazovka – dnes už je velmi vzácná, dříve hojná na horách, dorůstala délky až půl metru

Viry – nebuněčné organismy, nitrobuněční parazité, nemají vlastní syntetický ani metabolický aparát

Viry – a)bakteriální

            b)živočišné

            c)rostlinné

Rozmnožování – 1)vstup do hostitelské buňky, 2)zneužití syntetického aparátu 3)vytvoření částí viru 4) složení nových virů

Virová onemocnění – nachlazení – Rhinovirus, Koronavirus; chřipka – typ A,B,C, nejnebezpečnější typ A; spalničky – horečka, vyrážka, zánět spojivek; dětská obrna – poliovirus, napadá nervovou soustavu, způsobuje trvalou obrnu svalů; příušnice – otoky slinných žláz, nebezpečné pro chlapce v pubertě; zarděnky – vyrážka, nebezpečné v těhotenství; pravé neštovice – vymýcené onemocnění; plané neštovice – pupínky, později puchýřky, intenzivní svědění; opar – herpes virus, onemocnění kůže; pásový opar – virus planých neštovic, bolest, pálení, zarudnutí, puchýřky; bradavice – vřídky způsobené virovou infekcí; klíšťová encefalitída – přenos klíšťaty, 2 stádia, zasahuje nervový systém, existuje očkování; virová hepatitida – zánět jater, několik typů A-H, nejbezpečnější typ A, B, C, A – nemoc špinavých rukou ///A – nemoc špinavých rukou, existuje očkování; B – přenos tělními tekutinami, existuje očkování; C – přenos především krví, pomalý průběh; AIDS – způsobuje ho HIV, je to syndrom získané ztráty imunity, příznaky podobné chřipce, pokles množství CD4 lynf., postupná ztráta imunity vedoucí ke smrti, cesty přenosu a)krevní cestou; b)pohlavním stykem; c)z matky na dítě///Test Elis – test na specifické protilátky, lze provádět až 3 měsíce po rizikovém chování

Prvoci

Všechny životní děje zajišťuje pouze jedna buňka, nemají chloroplasty, tedy ani listovou zeleň a proto nemohou provádět fotosyntézu, organické sloučeniny získávají z potravy, proto patří mezi konzumenty, prvoky nalézáme v sladkých i slaných vodách a na vlhkých místech

Stavba těla – brvy – po celém těle, zajišťuje pohyb a přihání potravu k buněčným ústům; jádro – prvoci mají 2 jádra, jádro řídí činnost celé buňky; trávení – trepka přijímá potravu buněčnými ústy, dále pokračuje buněčným hltanem do cytoplazmy, kde se kolem ní vytvoří dutinky=potravní vakuola, do potravní vakuoly jsou vylučovány trávící enzymy (rozkládají potravu), zbytky potravy jsou vypuštěny buněčnou řití; pulzující vakuola – v pulzující vakuole se hromadí voda a odpadní látky, vakuola se smršťuje, přičemž vypuzuje tyto látky z buňky

Rozmnožování – prvoci se rozmnožují pohlavně a nepohlavně a)pohlavně – dělením; b)nepohlavně – obvykle

Dýchání – trepka dýchá celým povrchem buňky (nemá mitochondrie)

Chování trepky – nejsou domácí zvířata, někdy v akváriu

Systém prvoků – (A) nálevníci, (B) bičíkovci, (C) výtrusovci, (D) kořenožci

A – žijí nejčastěji ve špinavých vodách, mají obvykle na povrchu brvy, živí se planktonem, významní čističi vody; trepka – žije volně; výřenka – žije přisedle; kožovec – cizopasník žijící na kůži ryb, způsobuje onemocnění krupička