Dějepis za primu 2
Teotihuacan a Toltékové
Město Teotihuacan se nacházelo u jezera Texcoco ve Středním Mexiku -zemědělci užívali zúrodněných bažin.
Řemeslníci vyráběli keramické nádoby, kamenné pohřební masky a obsidiánové nože.
Středem města byla třída mrtvých, kolem které jsou tři největší pyramidy. Na vrcholu bylo město v 6. stol. n. l., kdy zde žilo čtvrt miliónu lidí a bylo náboženským a obchodním centrem X v 8. stol. n. l. opuštěno.
Toltékové přišli v 9. stol. n. l. ze severu, původně kočovníci.
Jejich centrem bylo město Tula.
Stáli zde chrámové pyramidy, na vrcholku dřevěné chrámy, z nichž se dochovali jen kamenné “slouposochy“.
Legendárním vládcem Toltéků byl Quetzalcoatl.
Toltékové navázali na kulturu Teotihuacanu a Máyů - ve městě Chichén Itzá postavili devíti stupňovou pyramidu a chrám válečníků se “slouposochami“.
Ve 13. stol. n. l. Toltékové mizí.
Chavínové a Nazcové Patří do tzv. počátečního období (2. a 1. tis. př. n. l.) - vznikají města, kamenné stavby; Řemesla - zpracovávání zlata a stříbra, výroba a zdobení látek; Zemědělství - původně záplavové, pak i terasová políčka (voda z hor); Náboženství - bohové Slunce a Měsíce, hlavní bůh Viracocha /Virakoča/. Chavínové /Čavínové/ (9. - 3. stol př. n. l.) - centrem město Chavín de Huantar; hlavní bohové člověk s jaguáří tlamou a člověk s jaguáří hlavou - zachycují je desítky velkých soch a látkové výšivky. Nazcové /Nazkové/ (4. stol. př. n. l. - 5. stol. n. l.) - žili na planině Nazca - obrazce a kresby v poušti (náboženský ? a astronomický ? význam), hlavní - „Okatý bůh“ zobrazovaný na látkách a keramických nádobách, rozšířený byl kult trofejních hlav (trepanované lebky v pohřebištích)
Patří do tzv. středního období andských Indiánů (1. tis. př. n. l.).
Mochikové /Močikové/ (1. - 6. stol. n. l.) - centrem město Moche;
Zemědělství - dlouhé zavlažovací kanály, pěstovali kukuřici, brambory, papriky, lovili mořské ryby;
Řemesla - zlatnictví (šperky, zbraně), tkalcovství (tkané obrazy), hrnčířství;
Náboženství - kult mrtvých (pohřby s velkou výbavou), krvavé rituály;
Významné stavby - pyramidy Slunce a Měsíce z nepálených cihel.
Město Tiahuanaco /Tivanako/ (6. - 10. stol. a. l.) - na náhorní planině u jezera Titicaca, centrem velká náměstí Akapana a Kalasasaya - na kamenných terasách, kolem megalitické sochy a kamenné brány s plastikami bohů (Viracochy ?) - nejznámější Brána slunce,stavby byly z přesně opracovaných kamenných bloků. Pod vlivem Tiahuanaca se rozvinulo město Huari /Vari/ - v 7. stol. n. l. jeho říše zahrnovala celé dnešní Peru.
Sjednocení Číny
Doba východních Čou končí obdobím válčících států, kdy v Číně zbylo 7 států, které spolu stále válčily.
V bojích už užívali žel. zbraně, lukostřelce a na obranu budují dlouhé hliněné zdi. Z počátku byl nejmocnější státy Wej, kde byl vypracován moderní zákoník a stát Čchin, jehož vládce dal vařit špatné úředníky a od 4.stol př.n.l. stát Čchin
Zde byl významným vládcem Šang-Jang -
reformy: centralizovaná zpráva, sjednocení mír a vah, ze zločinců a nepřátel se stali státní otroci, vojenské hodnosti podle zásluh a ne podle původu.
V polovině 3.stol př.n.l. byl sesazen poslední Čouský císař a roku 221 př.n.l. Čchinové dokončili sjednocení země.
Prvním císařem se stal Š'-Chuan-Ti - nechal propojit dlouhé zdi jako ochranu před kočovníky, budoval průplavy a silnice, dokončil centralizaci země a vybudoval obrovskou hrobku v níchž ho střeží hliněná armáda.
Vládl velmi krutě - po jeho smrti byli Čchinové svrženi