Ročníková práce - Adam Sládek
- Úvod
„Lidé již od starověku byli okouzleni a přitahováni starověkými památkami, dívali se na ně s údivem a zatajeným dechem, spatřovali v nich mnoho zajímavého a tajemného. Vždyť egyptská archeologie je svět pyramid, hrobek a hieroglifů.“ Prof. PhDr. Miroslav Verner, DrSc.
Pro svou ročníkovou práci jsem si vybral téma “Hrobky starověkého Egypta a český archeologický průzkum“.Život ve starověkém Egyptě, faraóni, pyramidy, posmrtný život, toto je jen několik příkladů mého zájmu o tuto dobu. Myslím si, že dodnes hledáme kořeny naší civilizace právě v Egyptě. Víme, že počátky našich evropských dějin nezačínají starověkým Řeckem či Římem, ale sahají mnohem hlouběji do minulosti. Byli to právě učenci starověkého Řecka a Říma, kteří do Egypta odcházeli hledat poučení a v mnoha ohledech na egyptskou minulost ve své práci odkazovali.
- Abusír a čeští archeologové
Hlavním terénním pracovištěm našich egyptologů byl od počátku Abúsír - královské pohřebiště z doby 5. dynastie egyptských vládců (cca 2465-2325 př. n. l.), které leží na západním břehu Nilu na okraji Západní (Libyjské) pouště, asi 20 km jižně od Káhiry. Je součástí pyramidového pole, táhnoucího se od Abú Rawáše na severu až po okraj Fajjúmské oázy na jihu.
Abúsír dosáhl vrcholu za vlády panovníků 5. dynastie, jejichž paláce se zřejmě nacházely nedaleko odtud v nilském údolí a byly součástí tehdejšího hlavního města Egypta, později zvaného Mennofer (řecky Memfis). Zakladatel 5. dynastie Veserkaf si zvolil Abúsír pro stavbu slunečního chrámu zasvěceného bohu slunce Reovi. Po něm si zde postavili rozsáhlé výstavní pyramidové komplexy vládci Sahure, Neferirkare, Raneferef a Niuserre a se stavbou začal snad i Šepseskare. V bezprostředním okolí pyramid vznikly rozlehlé hřbitovy s kamennými a cihlovými hrobkami členů královské rodiny, příslušníků dvora a kněžského personálu.
Počátky soustavného archeologického výzkumu této lokality jsou spjaty se jménem Ludwiga Borchardta, který tu na začátku 20. století vedl několik úspěšných expedic Německé orientální společnosti. Borchardt, jenž v Káhiře založil Německý archeologický ústav (1907) a později i Švýcarský ústav pro egyptskou architekturu a dějiny (1929), prozkoumal pyramidy Sahurea, Neferirkarea a Niuserrea, vědecky je zpracoval a své práce publikoval. Dlouho se pak egyptologové domnívali, že Abúsír je prozkoumán a že v něm už nelze nic objevit. Tento názor vyvrátili až naši egyptologové, kteří tu pracují od r. 1960 (do r. 1971 pod vedením Zbyňka Žáby a od r. 1976 pod vedením Miroslava Vernera).
- Nalezení hrobky kněze Neferínpua
V National Geographic (duben 2008) mě zaujal nejnovější objev českých archeologů vedený Miroslavem Vernerem a to pohřební komora člena kněze Neferínpua z poloviny 5. dynastie.
Hrobka kněze Neferínpua byla objevena v Abúsíru na jaře roku 2006. Kněz Neferínpu žil a pracoval v době vlády panovníka Niuserrea, který patřil mezi velikány staroegyptských dějin. Za vlády tohoto panovníka došlo k zásadním změnám ve společnosti, její sociální struktuře i v architektuře samých hrobek. Niuserre vládl asi třicet let a doba jeho vlády je v mnoha směrech skutečně přelomovou. Tehdy také nastala zásadní změna ve sféře představ starých Egypťanů o posmrtném životě. Zatímco do této doby se Usirem, egyptským pánem podsvětí, mohl stát pouze panovník, od této chvíle to jsou již i vysocí hodnostáři. Neferínpu byl de facto jedním z prvních, jak ukazuje překlad jeho nepravých dveří, na kterém čteme modlitby se jmény Anupeva, Usira a Chontamentiho, vesměs majících těsný vztah k posmrtnému životu starých Egypťanů.
Neferínpuova hrobka je „novým“ typem hrobky, který vznikl v době Niusrrea. Jde o tzv. rodinnou hrobku, ve které byly obvykle pohřebeny ostatky a provozován zádušní kult několika členů rodiny. Hrobka měřila v půdorysu 14x9 m.
- Otevření neporušené pohřební komory a sarkofágu
Po objevení hrobky kněze Neferínpua v roce 2006 se veškerý výzkum soustředil na dokumentaci hloubkových šachet vedoucích do podzemí, kde byly vybudovány pohřební komory jednotlivých členů této kněžské rodiny z poloviny 5. dynastie. Každodenní rutina archeologů spočívala převážně v dokumentaci stop po starověkých vykradačích hrobek. Až v listopadu 2007 se na archeology usmálo štěstí. Ze dna zkoumané šachty vedla směrem na východ krátká chodba ústící do pohřební komory.
A co všechno archeologové v pohřební komoře spatřili? Poté, co byla odstraněna cihlová zídka, otevřel se vstup do vlastní pohřební komory velké asi 4x2 m vysoké necelých 1,30 m, přičemž největší prostor zabíral obrovský vápencový sarkofág kněze Neferínpua. Kolem sarkofágu byly rozmístěny předměty pohřební výbavy: 10 pivních džbánů s pečetěmi, dřevěné kanopické skříňky se čtyřmi vápencovými schránkami na mumifikované vnitřnosti, 75 vápencových nádobek na symbolické obětiny pokrmů a nápojů, obětiny hovězího masa a kamenné čepelky. Pivní džbány (na každý den staroegyptského týdne jeden) měly původně obsahovat pivo, staří Egypťané však byli vesměs pragmatičtí i ve své víře, a tak je z úsporných důvodů vyplnili pouze nilským blátem.
12.listopadu 2007 konečně došlo k tomu nedůležitějšímu. Otevírání sarkofágu, který ukrýval nedotknuté tělo staroegyptského velmuže. Pohnout víkem nebyl s použitím dvou vrátků žádný problém, a tak již kolem desáté hodiny ranní pohlédli do tváře starého Egypťana. Pohled to byl však neveselý, neboť v posledních letech dochází v Egyptě k dramatickému vzestupu podzemní vody. Také Neferínpuovu mumii stoupající vlhkost vážně zasáhla, stejně jako velkou část jeho osobních předmětů, které byly uloženy apolečně v sarkofágu.
Kněz ležel v natažené poloze na zádech, hlavou k severu, podél levého boku měl dřevěnou hůl zdobenou na horním konci zlatými pásky, v levé ruce svíral žezlo cherep, odznak svého vysokého postavení a autority. U levého ramene měl navíc krásnou dřevěnou podhlavničku a o něco níže alabastrovou nádobku původně obsahující vonný olej. Na krku mu visel zlatý náhrdelník. Jeho paže, hlava a zápěstí byly zdobeny náramky z fajánsových korálků.
Podle předběžných závěrů Neferínpu zemřel ve věku kolem 50 let - na starého Egypťana dosáhl tedy poměrně vysokého stáří.
- Závěr
Neferínpuova komora bude ještě dlouho vydávat všechna svá tajemství. Budou studovány nové aspekty zádušního světa starých Egypťanů, jejich hmotné kultury, antropologie i životního prostředí. Vědci by rádi pomocí 3D skeneru zjistili podobu členů rodiny. Možnost podívat se do tváře celé staroegyptské středostavovské rodině by pak byla naprosto ojedinělá.
- Zdroje
Kniha: Maria Ausilia Albaneseová, Fabio Bourbon, Guido Massimo Corradi, Sara Demichelisová, Furio Durando, Maria Longhenová, Sarah Kochavová, Giuseppina Merchionneová, Desideria Violová, Farncesco Tiradritti - Krása zaniklých civilizací (světy, které objevila archeologie), Rebo Productions 1998
Časopis: Miroslav Bárta, National Geographic z dubna 2008 (duben 2008)
Internet: stránky iDnes (http://zpravy.idnes.cz/cesti-egyptologove-nasli-neporusenou-hrobku-z-dob-stavitelu-pyramid-1kp-/vedatech.asp?c=A080105_125221_vedatech_mad) – 5. leden 2008; stránky National Geographic (http://www.national-geographic.cz/scripts/detail.php?id=1822)